My jsme údržba a tady je naše...

Čtyřicet let depa Brno Maloměřice

Současné lokomotivní depo vzniklo ve východní části železniční stanice Maloměřice na úpatí vrcholu Hády, nejjižnějšího výběžku Drahanské vysočiny. Stavba depa byla začátkem padesátých let minulého století navržena v místě mokřadů, nevyužité půdy a malého rybníčku, který se jmenoval Jordán. Před samotnou výstavbou bylo toto prostranství zavezeno zeminou a vyrovnáno, leč i přes tuto navážku je depo položeno níže než železniční stanice.

Nejdříve byly postaveny dřevěné domky, které později sloužily jako kanceláře strojmistrů a šatny zaměstnanců. První velkou stavbou byla v jižní části depa lokomotivní točna, dále budova vrátnice a administrativní budova. U točny byla také umístěna olejárna a na jihu depa pak velké uhelné skládky na zbrojení parních lokomotiv, které sloužily již od května 1952.

Strojovou stanici Maloměřice, jak zněl původní název služebny, podřízené tehdy lokomotivnímu depu Brno dolní, vedl Ing. Josef Bojanovský a funkci vedoucího provozu zastával Rudolf Svítil. Později se vybudovaly haly a kolejiště a vzniká vlastní provozní a opravárenská činnost nově vzniklého lokomotivního depa Brno Maloměřice. Slavnostně začíná pak celý provoz fungovat 1. října 1964.

Prvním přednostou (tehdy ještě náčelníkem) maloměřického depa se stal Miloš Hošek, provozním náměstkem Robert Riesler, technickým náměstkem Ing. Josef Rohovský, vedoucím provozu Rudolf Svítil a funkci vedoucího oprav zastával Ing. Ludvík Hudec.

Změny názvů depa

Součástí depa Brno Maloměřice byla vozební stanice Brno Horní Heršpice, kde byl soustředěn provoz a údržba motorových vozů M 262.0 (dnes řada 830) a M 286.0 (dnes řada 850). Motorové vozy řady 850 jezdily po celé Moravě a dále až do Nových Zámků, Trenčianské Teplé a Českých Budějovic. Po dokončení elektrifikace byly ve vozební stanici provozovány a opravovány takzvané pantografové jednotky tehdejší řady SM 488.0 (dnes 560). Pantografové jednotky jsou nyní nedílnou součástí integrovaného dopravního systému (IDS) v okolí Brna.

Název lokomotivní depo Brno Maloměřice byl aktuální až do konce srpna 1994, kdy došlo ke sloučení lokomotivních dep Brno dolní a Brno Maloměřice a tak k prvnímu září vzniká lokomotivní depo Brno. Organizačními změnami vzniklo o půl roku později depo kolejových vozidel (DKV) Brno se sídlem v Maloměřicích. Pod tímto označením se spojily části vozového a lokomotivního hospodářství v jeden celek.

K další změně dochází v lednu 1997, kdy se sloučila pracoviště dep kolejových vozidel Brno, Břeclav, Jihlava (včetně Znojma) a Pardubice (včetně Havlíčkova Brodu) v jeden celek a Maloměřice se stávají provozní jednotkou DKV Brno. Poslední změna nastala letos k 1. červenci, kdy k tomuto uskupení přibyla ještě Provozní jednotka Jihlava a Veselí nad Moravou. Provozní jednotka Maloměřice je situována jako průjezdná, což znamená, že na železniční stanici je napojena ze strany jižní a severní třemi kolejemi a slouží pro provoz a údržbu lokomotiv nákladní dopravy.

Po zahájení provozu byly v Brně Maloměřicích dislokovány parní lokomotivy – konkrétně se jednalo o lokomotivy řad 434.2, 524.0, 534.0, 534.03, 555.0 a 556.0. Poslední provozovanou řadou lokomotiv byla 555.3, takzvaná mazutka, která vznikla rekonstrukcí strojů 555.0. Vůbec poslední parní lokomotivou, která v Maloměřicích konala službu, se stal stroj 556.0166, který byl 21. září 1970 předán do lokomotivního depa Liberec. Tím se ukončila v Maloměřicích éra parních lokomotiv, které byly od roku 1966 průběžně nahrazovány motorovými a elektrickými lokomotivami.

Motory i laminátky

Z motorových lokomotiv, které se největší měrou zapsaly do historie, lze považovat početnou řadu T 679.1. Tyto těžké lokomotivy byly dodány v září 1966 a určeny pro dopravu nákladních vlaků na tratích do České Třebové a Veselí nad Moravou. Z elektrických lokomotiv tvořily a stále tvoří nejvýznamnější řadu takzvané „laminátky“ S 489.0 (nyní řada 230).

V DKV Brno jezdí v současné době 65 těchto stále elegantních strojů, přičemž první lokomotivy této řady byly nasazeny do provozu již v červnu 1966. Tyto lokomotivy jsou i téměř po čtyřiceti letech provozu důležitou řadou lokomotiv pro nákladní dopravu. Na lokomotivách pokračují schválené rekonstrukce jako například ovládání reflektoru, automatické odvodnění nádrže hygienického koutku a řada dalších. Dále se připravují dvě lokomotivy na dvojčlenné řízení, které budou využity v postrkové službě.

Stěžejní řadou lokomotiv maloměřickém depu jsou dvousystémové lokomotivy řad 362 a 363, s kterými se setkáváme v čele většiny vlaků osobní i nákladní dopravy na většině elektrizovaných železničních tratích ČD. DKV Brno provozuje i dvě lokomotivy řady 263, z nichž jedna je vybavena zařízením aktivního odstavení hnacího vozidla. Toto zařízení umožňuje dálkovou kontrolu vozidla bez přítomnosti strojvůdce a slouží k možnosti odstavení hnacího vozidla v zapnutém stavu se zdviženými sběrači a vlakovým topením v činnosti. To zvlášť ocení cestující veřejnost v zimních měsících, kdy je souprava osobního vlaku stále temperovaná a nedojde tudíž k prochladnutí interiérů.

Centrální část depa tvoří dvě velké haly pro opravy a údržbu železničních kolejových vozidel. Obě haly jsou dále rozděleny pro údržbu a opravy motorových lokomotiv a zvlášť pro elektrické lokomotivy. Mezi halami je umístěna přesuvna, která slouží k přesunu lokomotiv mezi jednotlivými halami nebo mezi jednotlivými opravárenskými kolejemi. V takzvané severní hale se provádí vesměs provozní ošetření lokomotiv a malé opravy a naopak v jižní správkárenské hale se provádí velké opravy elektrických a motorových lokomotiv.

Dalším místem důležitým pro provoz lokomotivního depa je hala podúrovňového soustruhu a elektronické kolejové váhy. Pro zbrojení motorových lokomotiv je postaveno na severním vjezdu do depa výdejní zařízení nafty spolu s olejárnou. Kolejové trasy v depu jsou z větší části elektrizovány a některé výhybky jsou doplněny samovratným zařízením pro snadný průjezd na jednotlivá technologická místa (např. pískovací zařízení).

Pro posun s kolejovými vozidly v celém objektu depa jsou používány malé dieselakumulátorové lokomotivy řady 799, z nichž jedna je vybavena dálkovým ovládáním. Nedílnou součástí provozu depa jsou i nehodové pomocné prostředky. Jsou složeny z nehodového pomocného vlaku a z nehodové jeřábové jednotky, které vévodí mohutný nehodový jeřáb typu EDK 750. Dalším velkým jeřábem je EDK 300, který se využívá pro přesun těžkých dílů a soustrojí do výšek v úrovni střech vozidel. Je používaný hlavně na vyvazování spalovacích motorů z lokomotiv. Zaměstnanci nehodové jednotky dále pracují i na přepravách a manipulaci s těžkými a objemnými předměty, jako jsou například transformátory, mosty a vypomáhají i při obnově kolejových polí a vyhybek.

Depo Brno Maloměřice tvoří součást celého dopravního železničního systému na území České republiky a zabezpečuje bezpečný provoz vlaků na území přesahující pomyslné hranice jihovýchodní části republiky.

(Autorem článku je Ing. Alois Kotrba)