Nádraží Brno-dolní
Po dvojnádraží KFNB/StEG (dnes stanice Brno hlavní nádraží, dříve též horní nádraží) se jedná o třetí nejstarší brněnské nádraží. Zprovozněno bylo 2. ledna 1856 na okraji brněnského předměstí Trnitá jako koncová stanice Brněnsko-rosické dráhy (odtud „rosické nádraží“), která si zde zřídila také výtopnu.[3] Roku 1870 převzala provoz na této dráze StEG, která na rosickou trať napojila ve Střelicích svoji vlastní novou dráhu z Hrušovan nad Jevišovkou (resp. z Vídně). Aby spojila svoji část horního nádraží s dolním nádražím (které bylo podstatně rozšířeno), postavila tohoto roku StEG také spojku vedoucí po náspu kolem dnešní Vaňkovky a obchodního domu Tesco (podél ulice Dornych) k severnímu zhlaví hlavního nádraží před viaduktem přes Křenovou ulici. Od té doby bylo dolní nádraží využíváno již pouze jako nákladní stanice, osobní vlaky zde nezastavovaly a pokračovaly po tomto propojení až na hlavní nádraží. V roce 1879 se společnost Brněnsko-rosická dráha stala součástí StEG.
Do severního zhlaví rosického nádraží byla v roce 1887 přivedena další trať StEG, Vlárská dráha (včetně židenické spojky), na kterou byla napojena v roce 1890 nákladní Svitavská pobřežní dráha, již využívaly nákladní vlaky od Tišnova pro přímou jízdu na dolní nádraží, které bylo opět rozšířeno. Osobní vlaky z Vlárské trati v prvních letech dojely na rosické nádraží a následně sunuly po spojce na horní nádraží, od roku 1900 již na dolní nádraží nezajížděly a využívaly židenickou spojku. V roce 1904 postavila StEG před řekou Svratkou střelickou spojku, odbočující z jižního zhlaví stanice a vedoucí na trať KFNB, kterou začaly pro jízdu na hlavní nádraží využívat osobní vlaky od Střelic. V roce 1909 byla StEG zestátněna. V letech 1966–1970 byla trať Brno-Horní Heršpice – Brno dolní nádraží – Brno-Židenice přestavěna na nákladní průtah, který je v této podobě využíván dodnes; zároveň byla roku 1970 zrušena přímá spojka z dolního nádraží na hlavní nádraží k viaduktu na Křenové.
Výtopnu Brněnsko-rosické dráhy na dolním nádraží začala v roce 1870 využívat StEG, která ji postupně rozšiřovala a stala se pro ni hlavní brněnskou výtopnou. Po zestátnění se jednalo o jedno ze dvou hlavních lokomotivních dep ve městě, která byla sloučena až v roce 1994. Depo je nyní je součástí DKV Brno.
V letech 2010–2012 bylo po nákladním průtahu každodenně vedeno několik vlaků linky S1 IDS JMK, rosickým nádražím však pouze projížděly.[7] V roce 2013, poprvé od roku 1870, bylo dolní nádraží využito i pro osobní dopravu. Kvůli rozsáhlé rekonstrukční výluce hlavního nádraží bylo na místě třetí staniční koleje dolního nádraží vybudováno 200 m dlouhé provizorní nástupiště, u kterého od 13. července do 11. srpna 2013 zastavovaly dálkové vlaky (EuroCity a expresy). Regionální vlaky byly většinou ukončeny ve stanicích na okrajích města, pouze integrovaná linka S3 nákladním průtahem projížděla bez zastavení.
V místě dolního nádraží počítají plány s výstavbou nového, přesunutého brněnského hlavního nádraží.
Podle Wikipedie - https://cs.wikipedia.org/wiki/Brno_doln%C3%AD_n%C3%A1dra%C5%BE%C3%AD
***
Poslední vlak přes Dolní:
***
Pár fotografií ze současnosti:
http://dj-photos.rajce.idnes.cz/Dolni_nadrazi_Brno/#IMG_05402.jpg
***
Vlečka Brno-dolní - Výstaviště:
***
Železniční uzel Brno:
http://referaty.portik.cz/rubrika/dejepis/historie-zeleznicniho-uzlu-brno-0/
***
Staniční řád Brno-dolní 2007:
http://iwan.eu07.pl/jw/john_woods2008/special/SR/Brnodolni.pdf
***
***
Prozatímní zastávka při výlukách v roce 2013:
https://www.youtube.com/watch?v=AmFbJhotkT4
***
Mění se nádraží Brno dolní ve vrakoviště?
